Karviná
Karviná, Moravskoslezský kraj — léto 2007
Miroslav Lehotský přišel do Karviné ze Slovenska v létě 2007. Bylo mu osmadvacet. Na Slovensku nechal manželku a dvě děti. Manželství se rozpadlo kvůli jeho nevěrám. Měl chuť někam vypadnout. Dostal místo svářeče a pokoj na dělnické ubytovně. Vyholená hlava, kozí bradka, výrazná tetování a černé oblečení — na první pohled nezapadal.
Jednadvacetiletá Sandra N. pocházela z Karviné. Drobná mladá žena, která žila na okraji — bez práce, podle některých svědectví bez domova. Potkali se při jednom z letních večerů ve městě. Lehotský jí imponoval. Působil rozhodně, věděl, co chce. Nabídl jí, ať se k němu nastěhuje na ubytovnu. Sandra váhala, ale nakonec souhlasila.
V roce 2008 se jim narodil syn. Lehotský se rozvedl a pár se přestěhoval k Sandřiným rodičům. Ti ho u sebe v bytě nechtěli. Zdál se jim chladný a vypočítavý. Napětí v rodině rostlo. Při jedné z hádek napadl Sandřinu starší sestru — chytil ji za krk a začal škrtit. Rodina incident nahlásila na policii. Policie nezasáhla.
Pár se přestěhoval — nejdřív do jiného domu, potom na Slovensko. Na Štědrý den 2009 je Lehotský přivedl do Nové Dubnice, do bytu své bývalé manželky. Sandra, Lehotský a děti z obou vztahů pod jednou střechou.
Lehotský byl žárlivý a kontroloval ji. Zakazoval jí vycházet, nadával na její přátele, bil ji. Podle svědectví blízkých o smrti mluvil, jako by o nic nešlo. Sandra se několikrát pokusila utéct zpět do Karviné, občas zmizela i na týden nebo dva. Ale vždy se vrátila. Syn zůstával s Lehotským a Sandra se bála, že o něj přijde.
Podle dostupných svědectví si se Sandřiným otcem občas volali přes Skype. Otec viděl, že na tom není dobře. V únoru 2010 mu řekla, že je rozhodnutá. Vezme malého a odejde. Ale musí to udělat tak, aby to Lehotský nevěděl. Bála se ho.
Co se stalo potom, není plně zdokumentováno.
Nová Dubnica
Nová Dubnica, okres Ilava — únor 2010
Ze svědeckých výpovědí vyplývá, že se Sandra pokusila odjet. Lehotský ji při tom zastihl. Došlo k hádce. Lehotský ji napadl a uškrtil. Sandra se bránila. Neubránila se.
Mrtvolu potřeboval uklidit. Zabalil ji do velké nepromokavé tašky, naložil na dětský kočárek, na kterém běžně převážel pytle s granulemi pro psy, a potmě odvezl tělo na zahradu v přilehlé zahrádkářské kolonii. Vzdálenost asi tři sta metrů. Založil oheň a tělo spálil na ohništi. Trvalo to přibližně dvě hodiny. V kotci vedle se ozývali jeho psi.
Když se jeho bývalá manželka zeptala, kde je Sandra, odpověděl, že odjela zpět do Čech. Víc se nevyptávala.
Po několika týdnech zašel Lehotský na policejní stanici v Nové Dubnici a sám nahlásil Sandru jako nezvěstnou. Podle některých zdrojů s ním policie sepsala zápis až napotřetí. Potom zajel do Karviné na úřad práce a oznámil, že Sandra neplatí výživné a nezdržuje se v místě bydliště. Úřad jí přestal vyplácet mateřskou. Lehotský dostal syna plně do své péče.
Sandřin otec opakovaně volal dceři. Nedovolal se. Obrátil se na českou policii. Řádné vyšetřování nebylo zahájeno. Sandra byla vedena jen jako nezvěstná osoba.
Lucia
V roce 2011 se Lehotský seznámil přes internet s Lucií K. Nejdřív si psali, potom volali, potom se začali vídat. Lucia měla partnera — Romana P., osmatřicetiletého muže z Nové Dubnice. Podle Luciiny výpovědi ji Roman týral. Lehotský jí slíbil, že to vyřeší.
Dal Lucii léky na spaní a řekl jí, co má udělat. Až bude Roman agresivní, rozdrtí tablety, nasype mu je do pití a napíše Lehotskému. Podle Luciiny pozdější výpovědi přesně tak postupovala. Rozdrtila čtyři tablety do oslazené kávy a čekala, až Roman usne.
Lehotský přišel v noci do bytu. Roman se ale probudil. Lehotský ho napadl, strhl na zem a uškrtil šňůrkou od tepláků. Lucia čekala s dítětem v koupelně. Myslela, že Lehotský Romana vystraší. Když vyšla z koupelny, Roman ležel mrtvý v pokoji na podlaze.
Lehotský odvlekl tělo do koupelny a přikryl ho oblečením. Odešel a vrátil se až ráno. Tělo za tu dobu ztuhlo — rigor mortis. Do kufru se v tomto stavu nevešlo. Lehotský vzal nůž a přeřízl šlachy u loktů, kolen a kotníků, aby klouby uvolnil. Části, které stále trčely, dolámal a nakonec oddělil i hlavu. Teprve potom se mu podařilo kufr zavřít. Cesta městem trvala dlouho. Vzdálenost z bytu na zahradu byla přibližně dva kilometry. Tělo dočasně zakopal v psím výběhu. Když přišla zima a zahrádky se vyprázdnily, ostatky vykopal a spálil na ohništi.
Lucia mlčela.
Zliechov
Zliechov, okres Ilava — léto 2012
Na internetové seznamce Pokec si Lehotský našel další ženu. Osmnáctiletá Monika B. žila v Handlové s matkou a malou dcerou Ninou, které bylo asi rok a půl. Lehotský ji přijel navštívit. Rychle se sblížili. Brzy poté pronajal dům ve Zliechově, opustil bývalou manželku i její děti a nastěhoval se tam s Monikou, Ninou a synem, kterého měl se zavražděnou Sandrou.
Brzy přišlo totéž: kontrola, nároky, násilí. Lehotský vyžadoval, aby mu Monika sloužila a starala se o domácnost. Když jeho představy nesplnila, bil ji. Děti byly zanedbané. S Lucií K. se přitom dál vídal. Lucia otěhotněla.
Jednoho večera přišla hádka. Pak škrcení. Monice bylo osmnáct.
Někdy v průběhu téhož večera usmrtil i malou Ninu. Způsob není jednoznačně prokázán — pravděpodobně udušením. Lehotský později tvrdil, že dítě zabila sama Monika. Tuto verzi se nepodařilo ani potvrdit, ani vyvrátit. Za smrt Niny nebyl odsouzen.
Pozůstatky Niny spálil v krbu. Z dítěte zůstal jen popel a několik drobných úlomků kostí. Tělo Moniky uložil do sklepa. Zůstalo tam několik dní.
Když se Lehotský rozhodl přestěhovat k sobě těhotnou Lucii, potřeboval se Moniky zbavit definitivně. Tělo vytáhl ze sklepa a spálil v měděném kotli na dvorku. Aby zamaskoval zápach, přikládal smetí a plasty. Když se Lucia večer vrátila a ptala se na smrad, ukázal jí, že pálí odpadky.
V domě po Monice zůstaly osobní věci, oblečení, doklady i mobilní telefon. Kdyby odešla dobrovolně, vzala by si je přece s sebou. Lucia to věděla. Neptala se.
Kosti
Zliechov / Nová Dubnica — 2012–2022
Lehotský žil s Lucií a dětmi. Sandra, Roman, Monika a Nina byli vedeni jako nezvěstní. Nikdo nespojil čtyři zmizení s jedním mužem.
Syn, kterého měl Lehotský se Sandrou, žil s nimi. V roce 2017 mu bylo devět let. Lehotský i Lucia ho týrali. Nestarali se o jeho hygienu, jídlo ani vzdělání. Když si chlapcovy situace všimly úřady, předaly informaci policii.
V červenci 2017 policie zatkla Lehotského i Lucii K. pro podezření z týrání dítěte. Okresní soud v Trenčíně oba uznal vinnými a odsoudil je k pěti letům vězení.
Teprve ve vězení se případ začal otevírat. Jeden z vyšetřovatelů si všiml opakujícího se vzorce — v místech, kde Lehotský postupně žil, vždy někdo zmizel. Případ převzala Národní kriminální agentura.
Přiznání
V létě 2017 se Lehotský přiznal ke třem vraždám. Podrobně popsal, jak zabil Sandru, Romana i Moniku. Výpověď měla několik desítek stran. Vraždu malé Niny nepřiznal. Tvrdil, že dítě zabila její matka.
Policie prohledala zahradu u domu ve Zliechově i zahrádkářskou kolonii u Nové Dubnice. Bagry, specialisté a policejní psi propátrávali každý metr půdy. Lehotský ukazoval místa, kde se zbavil těl.
V zahrádkářské kolonii u Nové Dubnice našli jen zvířecí kosti. Všechny lidské pozůstatky ležely ve Zliechově — v ohništi na zahradě, v psím výběhu a v půdě kolem domu. Forenzní tým zajistil úlomky lebky, horní čelisti, žeber, krčních obratlů a osm lidských zubů.
Neznámí
Kriminalisté předpokládali, že analýza DNA potvrdí totožnost tří zavražděných. Výsledek byl jiný. Nalezené kosti nepatřily ani Sandře, ani Romanovi, ani Monice. Nepatřily ani nikomu z jejich příbuzných.
Těla tří odsouzených obětí se Lehotskému podařilo zlikvidovat tak dokonale, že z nich nezůstal žádný analyzovatelný materiál.
Kosti, které policie ve Zliechově našla, patřily někomu jinému. Podle rozborů šlo o pozůstatky dvou osob — dospělé ženy ve věku přibližně pětadvacet až pětatřicet let a dítěte ve věku tři až sedm let. Kdo byli tito lidé, se nepodařilo zjistit. Jejich identita zůstává neznámá.
Výsledky byly předloženy u soudu. Prokurátor Úřadu speciální prokuratury Michal Stanislav je prezentoval jako důkaz, že Lehotského obětí bylo pravděpodobně víc než tři.
Soud
V roce 2019 Lehotský přiznání odvolal. Prohlásil, že ho k němu donutili vyšetřovatelé. Odmítl vypovídat. Odmítl dohodu o vině a trestu.
Obžalobu podal Úřad speciální prokuratury v září 2020. Hlavní líčení zahájil Specializovaný trestní soud v Banské Bystrici v listopadu téhož roku. Klíčovým svědkem byla Lucia K. Prokuratura jí poskytla status korunní svědkyně — výměnou za svědectví nebyla stíhána za podíl na vraždě Romana. Odsouzena byla pouze za týrání dítěte. Další důkazy tvořily Lehotského původní výpověď, výpovědi spoluvězňů, kterým se chvástal, a forenzní nálezy ze zahrady. Lehotský z vězení posílal Lucii dopisy, ve kterých jí vyhrožoval, že ji zabije, pokud bude svědčit.
Devatenáctého dubna 2021 ho soud uznal vinným ze tří vražd a odsoudil k doživotnímu trestu s maximálním stupněm ostrahy. Znalecký posudek konstatoval, že Lehotský je „enormně narušená osobnost s rysy antisociální poruchy.“ Možnost jeho nápravy označili znalci za zcela vyloučenou. Třináctého dubna 2022 Nejvyšší soud Slovenské republiky rozsudek potvrdil.
Za smrt Niny Lehotský odsouzen nebyl. V občanskoprávním řízení byla prohlášena za mrtvou. V policejních registrech je stále vedena jako nezvěstná.
Syn
Po zadržení Lehotského převzaly péči o jeho syna sociální služby. Chlapci bylo devět let. Celý život strávil s mužem, který zavraždil jeho matku.
Kriminalisté vyslechli pracovnice, které se o něj staraly. Z jejich výpovědí vyplynulo, že si chlapec celou dobu myslel, že Sandru zabil Lehotský. Nikdy to nikomu neřekl.
Při jednom ze sezení mu psycholožka vysvětlovala, že kvůli zdravému trávení je důležité jíst zeleninu.
„Už nemluvme o střevech,“ řekl chlapec.
„Proč?“
„Protože se mi rozřežou.“ A dodal: „Táta zabil sekerou mého psa.“
Podle výpovědí pracovnic sociálních služeb si chlapec občas vzpomněl na útržky z dětství. Na děvčátko, které slyšel křičet za zavřenými dveřmi. Na ženu zamčenou ve spíži. Na další ženu, kterou otec naháněl po zahradě se sekerou. V době, kdy se tyto věci děly, mu nebyly ani čtyři roky. Z těch let mu zůstaly hlavně zvuky, strach a tma — nedokázal souvisle říct, co přesně viděl. Trpí komplexní posttraumatickou stresovou poruchou.
Sandra N. Dvaadvacet let. Karviná.
Roman P. Osmatřicet let. Nová Dubnica.
Monika B. Osmnáct let. Handlová.
Nina B. Rok a půl.
Žena. Pětadvacet až pětatřicet let. Jméno neznámé.
Dítě. Tři až sedm let. Jméno neznámé.